Košík
0
0 Kč
Jantar
je jedním z nejstarších a nejvyhledávanějších světových pokladů, považovaný za "zlato z moře". Stáří jantaru se pohybuje mezi 360 a jedním milionem let a pochází z období prvohor až čtvrtohor. Jedná se o lepkavou pryskyřici, která vytékala z borovic, zachytila kousky rostlin, živočichů aj. a působením tepla a tlaku postupně zkameněla. Barva jantaru může být od tmavě hnědé přes světlou až citrónově žlutou.
Jantar je velmi silný uzdravující a ochranný kámen. Pohlcuje negativitu a nastoluje rovnováhu. V dřívějších dobách se často využívalo k různým rituálům. Pomáhá s trpělivostí a rozhodováním. Zvyšuje důvěru. Osamělým lidem přitahuje přátelé a partneři. Zvyšuje přirozenou krásu nositele. Je považován za talisman krásy, ochrany a obnovy. Bývá zobrazen jako kapky na slunci, slzy bohů, a v historii byl velmi využíván pro svou krásnou zlatou a hnědou barvu, jako hodnotnou ozdobu a pro své magické a léčebné vlastnosti.
Jantar ve Feng Shui představuje energii vody, energii ticha, sílu klidu a očisty. Je ztělesněním nerealizovaných možností a schopností. Je poddajný a velmi silný. Vodní prvek přináší sílu regenerace a znovuzrození, je energií kruhu života.
Jantar se používá pro tlumení bolesti nejen fyzického těla, ale i mysli, pro potlačení negativní energie, zvýšení vitality a pro harmonizaci čaker, zejména sakrální a solar plexu.
Jantar je spojován se sluncem, kapka jantaru představuje slzy zosobňující osamělost nebo smutek. Vzhledem k tomu, že v jantaru se uchoval "život", býval často používán na počest mrtvých při pohřebních obřadech, umístěn do hrobek jako strážce duší v posmrtném životě.
Jantar ve starověkých tradicích a legendách Jantar patří mezi první látky, které člověk začal používat k ozdobě ve formě šperků, ale i talismanů a amuletů a pohřebních předmětů na počest zesnulého jako trvalá vzpomínka na život, o čemž svědčí nálezy z doby zhruba 8 000 let př. n. l.
Ve starověku byl jantar symbolem nostalgie, smutku a často okazoval na souvislost se slzami, neboť zaschlá kapka jantaru je slzám velmi podobná.
Jedna z legend říká, že název jantaru pochází z latinského electrum a starořeckého elektron, který vznikl z názvu elektor = zářící slunce. Řecké bájesloví vypráví o Faethónovi, synu Slunce (bůh Helios), který když byl zabit bleskem, tak jeho sestry plakaly tak, že se proměnily v topoly a jejich slzy kanoucí do řeky Eridanus ztuhly do kapiček jantaru.
Ve Skandinávii je jantar považován za slzy Freyi, vikingské bohyně lásky a krásy.
Další latinský výraz pro jantar byl "succinum" (od succus = šťáva), protože se předpokládalo, že pochází ze zaniklých druhů borovice (Pinites succinifer), které jej vylučovaly. Succinum se snadno vznítilo a kusy byly spáleny a používány pro své zklidňující účinky díky vůni a dále pro dezinfekční schopnosti, protože se věřilo, že dokážou zničit původce onemocnění. Kouř succinia se využíval při porodu k zajištění příznivého prostředí, ve středověku byl tento kouř používán jako kadidlo k zahánění zlých duchů a kouzla a k odrazení hadů a komárů.
Succinum se snadno vyřezávalo a bylo populární u východních kultur.
Léčivé účinky jantaru byly ceněny zejména v antice. Jantar se nosil na těle, hlavně kolem krku k ochraně zdraví, na zmírnění příznaků horečky a infekce, bolesti v krku, bolesti hlavy, bolesti zubů a proti nemocem dýchacího ústrojí. Z té doby je znám i recept, kdy se prášek z jantaru smísil s vodou nebo vínem a užíval se při žaludečních potížích. Pokud se smíchal s medem a růžovým olejem, tak se věřilo, že léčí hluchotu, utrpení mysli a dokáže odvrátit onemocnění očí. Zevně byl používán pro podporu hojení ran a jako balzám proti revmatismu. Při onemocněních průdušek se natíral na hrudník.
Jantar se používal k ozdobě nožů, zejména židovských a arabských, protože se věřilo, že utlumí krvácení.
Jantar se nachází především v oblasti Baltského moře, dále je produkován Mexikem, Dominikánskou republikou, Barmou a Sumatrou. Jeho tvrdost je 2,0 až 2,5, může být průhledný nebo zakalený, v barvě od bělavé, přes světle žlutou, nejběžnější medově žlutou, oranžovou až po světle a tmavě hnědou. Vzácně se vyskytuje v barvě červené, zelené (upravený tlakem nebo teplotou) a velmi vzácný modrý jantar pocházející z Dominikánské republiky a ze Sumatry. Ve starověku byl modrý jantar využíván především kněžími, kteří věřili, že je možné jeho prostřednictvím ovládat vzduch, oheň a vodu a získat požehnání od bohů.
Jantar se tradičně používá ke zvýšení vitality, k podpoře pozitivní energie, k tlumení špatné nálady a ke zmírnění úzkosti. Zlato-oranžový je symbolem krásy a něhy a talismanem pro přilákání lásky. Je vhodný k odstranění negativní energie z místnosti, kdy stačí umístit kousek jantaru do prostoru nebo vypálit jej jako kadidlo.
Jantar je kámen rovnováhy a stability našich životů, podporuje trpělivost a přizpůsobivost. Jeho měkká energie podporuje veselost, důvěru a dobrou náladu.